Zdeněk Vacek

Kdyby mi někdo před časem řekl, že opustím práci a budu podnikat, asi bych mu řekl, že se zbláznil. Pravdou je, že mě podnikání vždycky lákalo a obdivoval jsem lidi, kteří něco dokázali a hlavně tím pomáhali ostatním. Proto když jsem pochopil, že je možné podnikat a zároveň tím pomáhat druhým, viděl jsem, že je to to pravé. Vybudovali jsme sociální firmu, která je velice úspěšná a já měl tu čest se podílel na jejím vzniku a vedení 12 let.

Najednou jsem ale zjistil, že už to nějak nejde a moje cesta v této organizaci končí.

Věděl jsem, že nutně potřebuji změnu, že chci dále pomáhat, ale zároveň se uživit, a to nejen sebe, ale také svou rodinu, která se mimochodem skládá z úžasné manželky a pěti super kluků. Takže věřte, rozhodování nelehké.

Vše, co jsem v životě dokázal jak v rodinném životě, tak i v profesním, je opřené o víru v Boha, a tak i toto rozhodnutí jsem nechal hodně na Něm. Prostě jsem věřil…

Rozhodl jsem se, skončil v práci, ale neměl jsem jasnou představu, co dál. Měl jsem nějaké nabídky, ale žádná mě nijak neoslovila. Vlastně jsem už nechtěl dělat pro někoho, ale s někým.

Takže podnikat - nejlépe s nějakým sociálním dopadem.

Po různých pokusech se najednou objevil Tomáš a bylo jasné, že když podnikat, tak určitě s ním.

Otázkou a asi největší výzvou bylo, v čem.

Naše úžasné a trpělivé manželky nám tolerovaly naše plánovací večery, které nám daly prostor a čas na naplánování projektu, a Connexa byla na světě.

Naše firma nezaměstnává jen profesionály, ale našli jsme propojení IT a světa lidí s postižením a význam našeho projektu nám začal dávat ještě větší smysl. Objevili jsme, že spousta lidí je omezených pohybem, nebo jinou zdravotní překážkou, ale odborností a mentálně jsou na tom výborně.

Jsem moc rád, že můžeme pracovat s lidmi, kterých si moc vážím, a ještě k tomu pomáhat.

Jsem přesvědčen, že společně s Tomášem dokážeme velké věci.